Zdravím, já jsem Helena,

Jsem maminka tří dětí, nadšená samozásobitelka, milovnice bydlení v historickém duchu, propagátorka osobního rozvoje, hypnoterapeutka a koučka.

Mohu vám říci jednu věc. Dokud bude internet internetem, budu zde sdílet inspiraci pro sebekoučing, venkovskou zahradu a venkovské bydlení, lahodné zdravé recepty a náš jednoduchý životní styl na našem statku z 18. století.

Jediným způsobem, jakým tato videa a nové příspěvky nikdy nezmeškáte je připojit se k našemu e-mail listu:

Současně tak získáte přístup do naší knihovny se všemi materiály ZDARMA.

Naše rodina po narození dcery

Naše “Cesta z města”

Po dokončení vysoké školy jsem se vdala a začala pracovat ve finančním sektoru. Bydleli jsme s manželem v panelákové džungli a neměli jsme žádnou zahradu. Šetřili jsme a po večerech jsme snili o kousku půdy v krásné přírodě a se spoustou zralého ovoce a svěží zeleniny. Po dlouhém hledání jsme konečně takové místo našli, na první pohled jsme se do něho zamilovali a koupili za velmi příznivou cenu a to vše během půl hodiny.

To se stalo v roce 2007. Náš plán byl jednoduchý – rychle zbourat starý dům a postavit dřevostavbu, osadit zahradu a přestěhovat se do našeho malého ráje uprostřed přírody, v němž bychom pěstovali výtečné čerstvé potraviny.

Neměli jsme žádné vzdělání ani praxi v zahradničení ani stavebnictví. Chtěli jsme si pěstovat vlastní potraviny, neboť nabídka bio obchodů byla zvláště v zimě velmi omezená a ne vždy právě chutná. Chemicky ošetřované ovoce a zeleninu jsme však chtěli omezit na minimum.

V druhém roce jsme vytvořili terasy a zasadili na ně stromy a keře, také vyseli a vysadili spoustu zeleniny. Neuvědomili jsme si však dostatečně, že snaha pěstovat na jílu (vrchní část zeminy nebyla skrývkována) není ta nejlepší cesta. Zelenina byla zakrnělá a neduživá. Například rostliny fazolek dosáhli cca 15 cm, ale plodili každá několik lusků.
Také plevel začal být problém – zvláště jeho dobývání z jílem spečené země v létě bylo hodně náročné. Z výsadeb stromů a keřů přežilo cca 60% a to jsme měli štěstí, že tehdy nebyly ještě v létě sucha.

V témže roce vzalo i bourání domu zasvé neboť jsme začali objevovat kouzlo našeho historického statku, které bylo hluboko ukryté pod vrstvami nešetrných zásahů nedávných dob. Většina toho co jsme si nastudovali k ekologickým novostavbám tak nebylo k užitku. Chyběli nám znalosti, jak šetrně a z přírodních materiálů rekonstruovat starý dům. V pracích na domě jsme tak přešlapovali na místě.

To, co se dělo dalším rokem na zahradě jsme si neuměli vůbec představit. Slimáci – byli všude. Jsme u lesa, měli jsme vyšší trávu a vlhká místa – tedy přímo slimáčí ráj. Jeden den jsme vysadili asi 100 Ks sazenic a druhý den tam zbylo asi 7 Ks. Bylo to jak noční můra, slimáci byli úplně všude. Se slzami v očích jsme utíkali ze zahrady a chtěli to vzdát a v podstatě jsme to i na rok vzdali – v tom roce jsme nepěstovali téměř žádnou zeleninu.

Začali jsme se vzdělávat o permakulturním zahradničení, samozásobení a rekonstrukci historických budov s využitím přírodních materiálů. Četli jsme řadu knih, články zahraniční i české, později jsme navštívili i řadu kurzů včetně kurzu Permakulturního designera a začali jsme zahradu a dům dotvářet k dnešnímu obrazu.

V dnešní době nám zahrada přináší nadbytek ovoce a zeleniny po celý rok včetně zimy. A hlavně nám přináší radost. Péčí o zahradu nestrávíme příliš času. Lahodná chuť našich čerstvě sklizených potravin se nedá s kupovanými příliš srovnávat. Druhová pestrost a sezónnost jsou dalšími benefity. Navíc některé potraviny zatím nelze v obchodech běžně koupit nebo za nepřiměřenou cenu. Nyní postupně vysazujme na nedalekých čtyřech hektarech pestrý ovocný sad.

Dům zdobí rákosová střech, uvnitř hliněné a venku vápenné omítky, část má klenuté stropy. Se spoustou dřevěného historického nábytku a obrázků ve starých rámečcích na nás působí vřelým a útulným dojmem, stejně jako praskání ohně v peci.

Co mám pořád s tím sebekoučingem?

V roce 2008 jsem byla povýšena do topmanagementu. Taktéž jsem dokončovala tréning a stala se certifikovaným koučem. Neopouštěla mě má vášeň pro studium různých příruček a návštěv kurzů osobního rozvoje.

Řadu let jsem fungovala na maximum ve své práci a dobíjela baterie s rodinou a o víkendech s nadšením pracovala na některém z našich projektů na zahradě nebo v domě. Jsem člověk s velkou spoustou energie, a tak jsem velmi dobře zvládala stres i náročnost managementu bez pocitu vyhoření. Vždy jsem se moc těšila na čas, kdy budu bydlet na našem statku a budu čas trávit s rodinou. Byla to představa, k níž jsem se upínala ve složitých situacích a která mě držela řadu let v optimistické náladě, ať se dělo cokoliv. Když se mi mělo narodit druhé dítě, konečně jsme se rozhodli se na statek přestěhovat na stálo. Byl to čas, na který jsem se tolik těšila. Konečně jsem mohla zvolnit a vše si jak se patří užít.

Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že místo očekávané blaženosti jsem cítila spíše prázdnotu a stagnaci. Místo na vrcholu blaha jsem byla spíše na jeho dně. Bylo pro mě obtížné se ze všech těch krásných darů okolo mě radovat, ačkoliv jsem si je byla velmi dobře schopna uvědomovat. Současně se u mě objevily zdravotní problémy, na které jsem dříve neměla čas.

Co jsem udělala? Podrobně jsem prozkoumala své pocity. Zjistila jsem, že jsem v závěrečném finiši zanedbala svůj rozvoj. Odkládala jsem prožívání radosti k dosažení vytouženého cíle tak dokonale, že jsem defacto svůj nervový systém odnaučila se radovat z drobností.

Začala jsem krok po kroku vnitřně přestavovat sama sebe a zaměřila se na vnitřní prožívání štěstí bez ohledu na vnější okolnosti. To, co jsem znala z dřívějška z knih a kurzů jsem si selektivně skutečně osvojila. Mé úsilí se mi vyplatilo.

Zdravotní problémy zmizely. Nyní se již každý den probouzím s nadšením a nedočkavostí co krásného nový den přinese. Užívám všech darů a krás mého života. Život nebyl nikdy úžasnější.

Neučím nic, co bych si sama ve svém životě důkladně neosvojila. V koučingu mi velmi pomáhá jeho unikátní propojení s předchozí dlouholetou manažerskou praxí.

Velmi mě naplňuje, když obdobné úspěchy ve svých životech zažívají i moji klienti.

Recept na úspěch

Zpětně jsem si uvědomila, že hlavní pro náš úspěch byly tři věci a to pozorování, vzdělávání se a odhodlání uskutečnit potřebné změny.
Když jsme to dokázali my, lidé z města bez zkušeností a znalostí, proč byste to nemohli dokázat Vy? Ráda s Vámi sdílím naše know-how, abyste se mohli vyvarovat našich chyb a Vaše cesta byla rychlejší a radostnější. Naše planeta a naše životy na tom budou zase o něco lépe. Je důležitá pouze jedna věc, a to neodkládat to a začít HNED!

Každý týden sdílím nová videa, která dokumentují naše projekty a inspiraci pro sebekoučing, přímo zde na blogu a kanálu Youtube.

Potřebujete více individuální spolupráci? Napište si o podmínky koučingu se mnou na adresu:

einspirace@seznam.cz

Čemu neodolám?

Miluji pěstování vlastních delikátních druhů ovoce a zeleniny. Stejně tak miluji repasi starého nábytku. A vůbec obnovu bydlení ve starém stylu.

Nemohu odolat přírodním prostředkům a chutnému zdravému jídlu. Mám skříň plnou esenciálních olejů a sušených bylinek.

Miluji koučing pro jeho provázení klientů k dosažení vysněného života.